všechnopochod krátkej kraťounkej

6. února 2017 v 21:25 | greenie |  kecací
Jak na tom teda sem? Sem šťastná nebo nešťastná? Co chci? Vim to? (Rozhodně ne, bohužel) Proč to dělám? Stojí o to někdo?
Jasný, stojim o to já. A to ostatní? Greenie, proč o to nestojíš?
Lituješ toho? Já vim, že jo. Kdo já? No, já. A kdo jsem? Zdravej, "normální" ňákej vnitřní hlas nebo nějakej schyzofrenickej šílenec uvnitř tebe? Teda uvnitř mě, žejo. Žejo?
A jak to bude dál? Vážně už se blížim k ty pomyslný zastávce, kde naberu všechnu sílu a chtíč světa a pudu si za svým, za svým uměleckým já, za věcma, který jsou pro mě priority, ňáký ty kila dolu, páč od doby, co sem čistá mám snad 10kilo nahoře. Přijdu si hnusná. Víte, já nemám proti silnejm lidem vůbec nic, ale při vzpomínkách na to krásný hubeňounký, krásně vytvarovaný tělo, je mi ze sebe prostě zle. Dokonce mě minulej tejden uplně zasáhlo nějaký depkařský šílenctví a vyhodila sem oběd do záchoda. Jako ze sebe. Tohohle se bojim, mám kámošku, K. a ta s tim má dost problém, přitom krásná holka..
A jak to bude s láskou?
Chytneme se za ruce a po nějakým rozhovoru, co máme změnit, to bude lepší? Snažim se moc, ale jakoby něco místo mě v nějakých chvílích jednalo...no, místo mě. A já si pak sednu, obličej v dlaních, přemejšlim, brečim, nechápu, kde se ve mě ty slova, pocity nebo agrese zase vzali. Vždycky to svalim na mojí drogovou minulost, ale to je blbost, to si dělám teď, sama, tim, že takhle přemýšlim. Chtěla bych se změnit od základu, k lepšímu, proniknout do tajů meditace a postupně být tak na výši, abych mohla třídit všechny myšlenky přesně tak, jak zavelim. A ty špatný vyhodit a všechno si tak seřadit, že pak dokážu všechno, že budu ovládat celé své já:-)
Co dál.
Posledních pár dnů si s tatínkem přijdu jak blbec. Je to mnou, sem tak rejpavá a všechno mi vadí nebo je vážně nějakej divnej?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama