Negace

29. listopadu 2017 v 10:39 | greenie |  kecací
Jak začít... říct ti, co se stalo? Nebo to neni důležitý, protože kdyby bylo, bylo by tu články jen o tom, co se mi zase událo. o tom špatným. Ono to tak prostě je, člověk nepotřebuje říkat ty hezký věci, ty si rád schovává uvnitř sebe. Ale ty špatný, ty by chtěl vykřičet do světa - asi aby si běželi svou cestou mimo naše hlavy...

Zrovna jsem se nedávno s někým bavila o tom, ze veselý filmy jsou supr. Oponoval, že takový ti nic nedaj. A ja se hadala... A přitom mi teď dochází, že to je pravda. Hezký, příjemný a fajn jsou sice hezký, příjemný a fajn a zaplaví tě hezkýma, příjemnýma a fajn pocitama, ale zbyde ti po nich jenom vzpomínka. Ale ty špatný, ty v tobě zustanou roky, možná celičkej život. A nejsou to jen vzpomínky, ale jsou to právě ty nehezký a nefajnový pocity, který se ti i po letech ukážou tak stejně nechutný, jako "tenkrát v originále"...

To si pak člověk pod vsema těma slzickama snaží vynutit, ze by za to utrpení měl bejt vlastně vdecnej...

za chyby promiň, noutbuka nemám u sebe a můj malinkej mobilek mi nedovolí ani moc opravovat :-)
A PROSIIIM, DŘÍV JSEM SE BLOGOKAMARADILA S JEDNOU SLEČNOU. ŘÍKALA SI ZELENÁ. KDYBYCH JI MOHLA NELDE NA BLOGU NAJÍT, BYLA BYCH RÁDA.

A CO BENJI? JSI TU? TADY BORUVKOVA.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama